Ráno jsem vylezla na kopec a brečela tam. Mám pocit, že mi někdo rozřízl srdce na dvě poloviny a ta jedna polovina se vypařila. A že to srdce zůstalo jakoby prázdný a je to nepříjemný. Chybí mi Petr, je mi po něm hrozně smutno. Jeho smrtí jsem ho nepřestala mít ráda, pořád čekám, že vejde do dveří, udělá vtípek, usměje se.